Pišoty, těstovinové taštičky z „depozitáře“ tradiční romské kuchyně
Romský pišot, tipy. • Pišot je oblíbené, chutné a proto často připravované jídlo. • Ale víte, co je pišot? • Pišot je romský pokrm vycházející z romských tradic. • Jak uvařit pišot? • Jak pišot podávat? • Na všechny tyto otázky je odpovězeno. • O pišotu je možno dozvědět se i něco navíc. • Třeba to, co slovo pišot znamená. •
Na žebříčku obliby romských jídel by se pišot umístil na některé z horních příček. Pišot, pišota, jsou taštičky z jednoduchého těsta s různou, ale bezmasou náplní. Romská kuchyně má své speciality. Tím jsou třeba nádivky do pišotu – sladké i slané. Pišoty jsou nenáročné na suroviny, ale náročnější na práci. No, není to výzva?
Co dnes vařit? Třeba romský pišot
Pišot je tradiční romské jídlo. Tradiční proto, že se připravovalo v minulosti a vaří se i v současnosti (jak jsme se učívali, že „tradice jsou spojnice minulosti s přítomností“). V dobách, které nelze nazývat přítomností, vařívali Romové pišot i na Vánoce, protože Štědrý den je podle křesťanských pravidel dnem postním, no a pišot je bezmasý. Tím se pišot liší o velice podobných raviol či pelmení.
Takže: pišot jsou taštičky z jednoduchého těsta plněné bezmasou náplní.
Pišot slaný, pišot sladký
Pišot může mít sladkou, anebo slanou podobu.
- Asi nejzajímavější a nejdelikátnější sladká náplň pišotu jsou předem namočené sušené švestky. Další volbou jsou povidla, marmeláda i sladký tvaroh.
- V současnosti asi nejběžnější slanou náplní jsou vařené brambory s taveným nebo jiným sýrem, čistě bramborová náplň, nebo různě ochucený slaný tvaroh.
V denní životě existuje mnoho způsobů, jak náplň do pišotu připravit, v jakém poměru brambory a sýr smíchat.
Receptura je „v hlavě“
Napsat jeden přesný recept na pišotové těsto není možné. Jako u mnoha domáckých jídel i tady platí, že co domácnost, to jiný recept. Ačkoli, o jakýpak se tady jedná recept. V zásadě se zadělávají dva typy těsta:
- bramborové
- nebo moučné.
Romské maminky, stejně jako české mámy, mají poměry na tato těsta „v ruce a v oku“
Moučné těsto se zadělává z mouky hrubé nebo polohrubé, trošky soli a vody (podle potřeby). Někdo přidává syrové vajíčko, někdo ne. Ustálila jsem se na těstě bez brambor a bez vajíčka. Víte proč? Abych pišot odlišila od českých sladkých taštiček, které připravuji z jiného těsta
- Já mám vyzkoušeno: 500 gramů hrubé mouky, čajová lžička soli, 200 až 250 ml vody.
Zadělat mouku vodou, to dá práci. Žádný jiný nástroj nepomůže, než ten na konci vlastních paží. Nejdřív jednou rukou v míse, pak překlopím na pracovní plochu a pracuji obouruč. Je to stejné, jako když se zadělává těsto na vizovické pečivo. Akorát je výsledek měkčí.
Těsto zabalím do sáčku, aby rovnoměrně provlhlo (Josef Maršálek by zdůraznil: „Aby se aktivoval lepek“). Bude se s ním pak lépe pracovat.
Připravím náplň. Tři středně velké, čerstvě uvařené, ale už prochladlé brambory okořením mletým pepřem, troškou soli a smaženou cibulí (jde to i bez cibule), přidám tři kousky taveného sýra (tj. 3 x 50 g) a společně promíchám. Ve většině kolujících receptů na pišot se uvádí poměr na čtyři brambory až šest obdélníků taveného sýra. Opět platí – záleží na vlastní chuti.
- Ten tavený sýr, tak to mne překvapilo. Než jsem si uvědomila, že podobně se na Slovensku připravuje náplň do vařených brynzových pirohů. Už o nich byla řeč. Nastrouhané vařené brambory se smíchají s brynzou. Na brynzové pirohy se zadělává „nudlové“ těsto z mouky, vajec a mouky. Oba pokrmy jsou skoro totožné.
- V současné době je náplň z brambor a taveného sýra asi nejrozšířenější.
- Lze použít i jiné druhy sýru (třeba Nivu).
Jako jiné taštičky
Odpočaté těsto rozdělím na dva kusy. Podsypu moukou. Z každého kusu vyválím tenkou placku. Buď nakrájím na čtverce, anebo vykrájím kolečka. Čtverce jsou ekonomičtější tvar (nejsou „prořezy“). Na každý tvar položím lžičkou kopeček nádivky.
Na zapnutou plotnu postavím větší hrnec s mírně osolenou vodou. Vykrojený kousek těsta s náplní přeložím, spoje stlačím prsty, a hned zajistím pomocí vidličky. Stejným grifem, jako když zajišťuji spoje taštiček, pirohů vřených i ruských pirohů pečených.
- Pišoty odkládám na velké čisté pomoučené prkénko.
- Pustím se do druhé poloviny těsta.
Vaření pišot
Když voda v hrnci začne vřít, vložím do ní první „várku“ pišot. Asi po minutě vezmu plochou dřevěnou vařečku a s „citem“ zamíchám ode dna, aby s odlepily kousky, které se přichytily.
Doba vaření se počítá tak: Počká se, až všechny pišoty vyplavou na hladinu plus dvě minuty. Vylovím z vodu a zavařím druhou „várku“.
Souběžně připravit něco na polití
Před podáváním je zvykem pišot omastit a dochutit. Ideálně vyškvařeným špekem nebo slaninou. Kdo si to může dovolit (myslím z hlediska zdravotního, dietního, či dle nátury), tomu doporučuji vyškvařit obyčejný vysoký bílý špek nakrájený na kostičky. Vyškvařený (nepřepálený) špek je voňavý a křehký.
- Kdo má jiné chutě (nebo špek nesmí) opeče něco jiného: libovější slaninu, uzené… Vegetariáni použijí tuk dle vlastního programu, třeba máslo. Máslem se by se polévaly rovněž pišoty sladké.
Do horkých pišotů v míse jsem dala trochu vysmaženého tuku, přisypala smaženou cibuli a pár čerstvých špenátových lístků. Horká a vlhká „druhá várka“ je spařila, jak to špenátu stačí. Pišoty v míse se opatrně promíchají (aby se neslepily).
Na talíři jsem porce pišotů posypala opraženou uzeninou a ještě trochu polila výpekem z uzeniny.
- Dávka z půl kilogramu mouky vydá na čtyři porce pro dospělé. Náplň ze tří brambor stačila tak akorát. Aby se „zdělala“ často uváděná náplň ze čtyř brambor a šesti „taveňáků“, muselo by se těsto vyválet opravdu, opravdu velmi tence, (aby se nadělalo víc pišot). Těsto asi jako papír, nebo jako na vlasové nudle. To bych si netroufla z obavy, aby pišoty při vaření nepukly. Ale zřejmě jsou tací šikovní, že to dokážou.
Pišot není hned, bez práce a z ničeho
Romské pišoty už nejsou jen vánočním jídlem. Vaří se kdekoliv. A třebaže se o nich stále píše, jak jednoduché a levné jídlo je pišot, se základními výdaji je nutno počítat: sýr bude něco stát, a i špek či jiná uzenina něco stojí. Co je ovšem devízou nejcennější, je lidská práce, kterou nelze nijak „ošidit“. Pišoty neuděláme „hned, bez práce a z ničeho“. A pro jejich autentickou chuť stojí za to, čas od času je připravit.
Pišot, nebo pišota?
Jazykové okénko: Jak v češtině nakládat s romským slovem „pišot“? Když Romové hovoří česky, slovo pišot nepřekládají. Ovšem používají je v rodu mužském neživotném (pišot – hrad, pišoty – hrady). Ale rovněž lze slyšet tvar „pišoty“ jako podstatné jméno hromadné respektive pomnožné.
K rozlousknutí tohoto zajímavého oříšku nepřispěla ani jazyková příručka, a ani žádný on-line romský slovník. A tak jsem zapátrala v elektronickém archivu knih Národní knihovny. Zajímavé povídání o pišotu jsem překvapivě našla na rakouském webu Rombase, původkyní slovníkové hesla bude vysokoškolská pedagožka Milena Hübschmannová :
„Pišota pl. od výrazu pišot, oblíbený tradiční pokrm. Taštičky z nudlového těsta plněné různými náplněmi: vařenými bramborami, tvarohem, zelím, povidly, atd. Tvar taštičky podobný kovářskému měchu dal vzniknout názvu tohoto pokrmu.„
- Pišot, kovářský měch, te phurdel pišot (dmýchat měch).
Pišota se připravují buď nange (doslova nahé), pouze omaštěné, anebo opral, ještě svrchu posypané, a to opět podle chuti: praženou cibulkou, tvarohem a cukrem na sladko, a podobně. V poslední době se oblíbenou posypkou stal slazený instantní kakaový prášek.
Dokud v romských domácnostech nepatřila mezi příbory vidlička, napichovaly se pišota na ostrouhaný tenký klacík, který se po jídle vyhodil,“ dočetla jsem se na webu Rombase.
Pišot a pišota
O správných mluvnických kategoriích jsem se moc nedozvěděla, zato vím, proč je pišot pišotem. Vždyť jako malý míšek (měch) vypadá.
Tak jsem si pro sebe vytvořila vlastní pravidlo: ten pišot (jako hrad) a ta pišota (jako kaťata).
- Jestli vám to není jedno, tak mi to, prosím, odpusťte, a poučte o správném tvaru. . ;=))
tak teď jste mi rozšířila obzory :-)….tohle jídlo znám od babičky, pocházející z východního Slovenska, prostě jako taštičky….vařila je, a my v tom pokračujeme, pouze na slano, plněné tvarohem s cibulkou a vajíčkem, po uvaření se nasypaly do hrnce, dala pořádná porce másla, hrnec se přikryl poklicí a pak se pořádně hrcalo, až byly taštičky obalené máslem….a zbytky po vykrajování se uvařily také a ty já měla odjakživa nejraději…i dnes je sním jako první…babička nebyla Romka a ani nemáme žádné Romské příbuzné, ale u nich se tyhle taštičky prý dělaly odjakživa… a na vánoce, které jako pravoslavní měli 6.1. se dělali s bramborovou náplní se smaženou cibulkou, musely být bez čehokoliv, co by pocházelo ze zvířete…a pirohy tam od nich jsou nastrouhané syrové brambory, osolené, naplněné slaným tvarohem s cibulkou a vajíčkem…nic jiného, ani pepř..na dlani se udělá placka, dá náplň, prsty se překlopí, vzniklá plněná placka se pěkně upraví a usmaží na tuku…mňamka obrovská…je úžasné, jak jsou ty kuchyně rozmanité…
jinak Vaše stránky jsou super, strašně ráda vařím podle starých norem a Vaše povídání k tomu je prostě třešnička na dortu..