Komunikace nás provází odjakživa, ať jsme kdekoliv. Ať je nám 10, 20, nebo 50 vždy bychom měli vědět, jak komunikovat a dorozumívat se. Jak komunikovat se učíme již jako malé děti a celý život to používáme.
 

 
Vždy je čemu se učit, protože doba a život plyne a to jak se komunikovalo dříve v historii, již nyní nemusí být aktuální a srozumitelné.
Máme několik typů komunikace, nelze samozřejmě všechny lidi zaškatulkovat do třech chlívků, avšak můžeme si to primárně rozdělit pro lepší nastínění situací a příkladů.
 

Jak komunikovat? Komunikační typy a styly

Existují 3 popsané komunikační typy, které užívají komunikační styly, které si na následujících řádcích v krátkosti přiblížíme… 
Většina lidí komunikuje prvním nebo naopak druhým komunikačním stylem, které však pro komunikaci a posílení našich vztahů, stejně jako naší pozice ve společnosti nejsou příliš efektivní… 
Naopak mistři komunikace komunikují třetím stylem komunikace… 
Pojďme tedy na to…
 

 

#1 komunikační typ: Agresivní styl komunikace

Každý z nás se určitě setkal s agresivním typem chování. Určitě jste zažili, když jste někam přišli a obsluha, či člověk za přepážkou, či v kanceláři byl neochotný, mluvil s vámi povýšeně, jako kdybyste ho obtěžovali a nechtěl vám vyjít vstříc, anebo vás odbyl.
Nebo když jste někde na úřadě něco potřebovali zařídit a ten dotyčný člověk v kanceláři vám vynadal, že něco nemáte, nebo že zdržujete. Asi každý to známe.
Takových lidí, kteří se takhle chovají jich je mraky.
 
Lidé, kteří komunikují agresivně vždy prosazují své zájmy, své názory, jsou tak trochu egoisti a vyhoví vám jen v případě, že jim se to hodí, nebo že oni mají čas, nebo že z toho budou mít prospěch nebo něco dobrého.
Tváří se obvykle přísně, lehce zamračeně, od pohledu už z nich máte takový ustrnulý dojem a tak trochu se můžete i obávat k nim přijít a promluvit na ně.
Tito lidé mají i ve zvyku lidi povrchně odsoudit, zaškatulkovat, ponížit, odsoudit je za chybu, jsou netrpěliví a chtějí mít všechno hned a dokonalé.
Špatně snáší lidskou chybovost, nebo lidskou hloupost.
 
Mají tendence lidi moralizovat, kárat, říct jim ošklivé věci a urážky do očí.
A stejně tak mají navíc tendence přesvědčovat ostatní o své pravdě – provokuje je, když někdo jiný má jiný názor.
Když takového člověka budete mít v práci například za kolegu a on udělá chybu a vy ho na ní upozorníte, tak se vám ten kolega neomluví, ale ještě seřve vás proč mu to vlastně říkáte a možná vám to i zapře, že to udělal nejlíp jak mohl.
Nebo když se budete chtít na něčem domluvit, tak to bude vyžadovat nutnou dávku trpělivost než se ten člověk vykřičí.
 

 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

#2 komunikační typ: Pasivní styl komunikace

Pasivní komunikace na rozdíl od agresivní je mnohem klidnější až pasivní.
Takový člověk se chová poddajně, snadno vyjde vstříc, neumí říct ne, je dobrý posluchač, neumí na rovinu říct svůj názor, nebo vznést svůj požadavek.
Je mnohdy dobrý kamarád (nebo možná posluchač, kterému můžete říct téměř vše), ale není iniciátor. Sám většinou nepřijde s nějakým návrhem či nápadem.
Ve všem dává ostatním za pravdu, i když tu pravdu oni nemusí mít.
Obává se konfliktů, obává se konfrontace a proto raději ustupuje.
Má tendence se omlouvat za všechno i to, co nezpůsobil.
 
Lidé se k těmto lidem obvykle chovají tak, že využívají jejich neprůbojné povahy a jejich přátelskosti. Tyto lidi to může vnitřně štvát a zžírat, že jsou takovými obětními beránky pro všechno a pro všechny.
Avšak nedokážou někoho vyhodit, nebo nedokážou říct slovo Ne.
Mají tendence se sebeobviňovat a vztahovat si věci osobně.
 
Některe typy pak nashromážděnou agresi, či naštvání si mohou vybíjet na ještě pasivnější jedincích (malé děti, zvířata, nebo člověk, který ho má rád).
Z takového člověka obvykle jde dojem pohodový, klidný, neurazí vás a neřekne křivého slova. Neumí věci řešit konfrontací, radši se jí vyhne, nebo to obejde.
 
Když takového člověka budete mít v práci za kolegu, tak obvykle budete dobře vycházet, kamarádit se, vyjde vám vstříc, udělá i práci za vás, když ho poprosíte, určitě vám kdykoliv pomůže.
Když se stane problém tak vám ho vyčítat nebude, nejspíše si to vztáhne na sebe.
A když se budete chtít na něčem domluvit, tak takový člověk vám nebude oponovat a bude to podle vás, tak jak si přejete.
Je tedy s otazníkem, zda s takovými lidmi v týmu můžete dosáhnout něčeho velkého a skvělého…
Spíše se hodí na rutinní činnosti, které potřebují být udělány opravdu pečlivě.
 

 

#3 komunikační styl jak komunikovat opravdu skvěle: Asertivní komunikace

Asertivní komunikace by měla představovat takovou tu zlatou střední cestu ohledně toho jak komunikovat správně a přitom skvěle, která by si od každého ze zmíněných typů měla vzít to nejlepší.
Tudíž asertivní člověk působí dojmem otevřeného, pohodového a vstřícného člověka, který však má skutečný respekt druhých a lidé jej uznávají. 
 

• Takový člověk se umí chovat, je ohleduplný, přátelský, avšak umí říct, když se mu něco nelíbí.
• Omluví se, když udělá chybu, avšak když někdo něco pokazí dokáže říct slušně, že ten člověk se mýlí a ukázat slušně, kde se stala chyba.
• Umí vysvětlovat, má k lidem úctu a respekt, avšak zároveň i dokáže si vybudovat svůj respekt.
• Umí se rozhodnout a má své hranice.
• Když nemá čas, nebo nemůže vyhovět tak odmítne, když může a chce tak pomůže, ale vybírá si, nenechává se využívat.
• Když se dostane do konfliktu umí zachovat chladnou hlavu a snaží se pochopit celý problém, s lidmi jedná citlivě, ale věcně.
• Umí někomu říct i negativní věci, když je zapotřebí. Umí si říct o to, o co chce.
• Nad nikoho se nepovyšuje a ani nikoho neponižuje, lidi bere jako sobě rovné.

 
Když takového člověka máte v práci tak jste vyhráli poklad, protože s takovým člověkem se výborně pracuje, je s ním skvělá domluva, nemusíte se bát mu něco říct a zároveň to není někdo, který by vám všechno odkýval bez ohledu na to, zda je to dobré či špatné.
Je to člověk s názorem a když na to dojde, tak umí si stát za svým, dokáže vám říct, co je špatně a co je nutné zlepšit, na čem zapracovat.
 

Závěrem…

Komunikace je o neustálém studiu a neustálém zlepšování… v podstatě celý život.
Většina lidí zaměňuje slovo komunikace za slova mluvit, ale to není ta správná komunikace. Komunikace znamená být vyvážený v tom, kdy člověk mluví a kdy naslouchá a nechává mluvit druhé lidi…
A samozřejmě – když už komunikujete, trénujte asertivní komunikaci, která je zlatou střední cestou.
Když se naučíte jak komunikovat asertivně, tak Vaše vztahy na mnoha úrovních rozkvetou a Váš život se stane lepším…
Většinou však nestačí o komunikaci číst, ale je potřeba ji trénovat – takže cokoliv se dočtete nebo cokoliv se naučíte, začněte aplikovat a trénovat v každodenní komunikaci, protože jen tak dojdete skutečného mistrovství…
 

Sára Lhotáková
Jsem nezávislá autorka, píšící bez cenzury. Ke psaní mě dovedly předchozí zkušenost coby kartářky, jelikož už tehdy většina lidí ode mě chtěla číst.
Tím pádem jsem se dostala ke psaní a začala jsem vypisovat své poznatky, znalosti a zkušenosti. Nejdříve odborně a později jsem si troufla i na úvahy, zpovědi a různá zamyšlení za života.
Leckdy si neberu servítky a píšu o tom o čem zrovna chci, co mě inspiruje, co zaslechnu, poznám, že si prožiji na vlastní kůži.
Psaní je pro mě vášní a kdy cvakám prsty do klávesnice uklidňuje mě to. A ještě větší potěšení je pro mě, když si lidé čtou mou tvorbu a něco jim to dá, nebo je to dokonale pohltí.
—
Sára Lhotáková – SL
Autorka píšící bez cenzury