Silvestrovské pohoštění. Jednohubky, kanapky a miňonky. Chuťovky v retro stylu

Silvestrovské pohoštění: Jednohubky, kanapky, miňonky, chuťovky – recepty a tipy. • Jak pohostit „hromadu“ hostů a neutratit majlant. • Krok zpátky od „nudných“ módních trendů. • Jednohubky – návrat ke kořenům. • Jednoduché bývá nejlepší. • Když chystáme občerstvení na horách nebo na chalupě. • Suma sumárum: silvestrovský mejdan v retro stylu! •

Připravit silvestrovské pohoštění není nic složitého. Zejména, když je chceme zhotovit v duchu doby a použít na ně delikatesy, které jsou právě „in“. Stačí zajet do hypermarketu. Může se ovšem docela klidně stát, že za nákup sice utratíme mnoho stokorun, ale v deset hodin večer už nebude hostům co nabídnout. A to se společnost teprve dostává do ráže. 

Jak to udělat, aby měli hosté stále co „zakousnout“, bylo to nápadité, pikantní – a přitom ne příliš drahé? Což takhle připravit občerstvení ve stylu mládí současných babiček? Jednohubky, miňonky, koktejlové chlebíčky, kanapky – čili silvestr v retro stylu.

Vždycky to nejde – lahůdky prostě nakoupit

Připravovat slané studené pohoštění je pro někoho větší radost, než péct vánoční cukroví a zdobit dorty. Někdy to ale také dá starání. Třeba takový silvestr. Tak to je skutečně logisticky náročný večer. Hlavně tehdy, když nejde prostě vzít kreditku, zajet do hypermarketu a nakoupit delikatesy, které pak stačí jen uspořádat na talíře. 

Je několik důvodů, proč by to tak nemuselo jít:

1. Hostitel žije v malé obci, kde takové proscuitto, parmazán, gorgonzola, pecorino, sušená rajčata či uzený losos patří do Platonova světa idejí. A najednou se vesele ohlásí parta přátel na silvestrovský mejdan…
2. Nebo je rozpočet hostitele nižší (student, matka samoživitelka, rodina s menším příjmem…).  Koupit pro deset přátel proscuitto, parmazán, gorgonzolu, pecorino, sušená rajčata či uzeného lososa by mohlo znamenat vstoupit do nového roku s průvanem v peněžence –úspory spolkly Vánoce, a do výplaty daleko.
3. A nebo, a to je velmi častá situace, oslavujeme konec roku někde na horách nebo na chalupě a ze surovin máme k dispozici jenom to, co jsme hned po Vánocích naskládali do batohu a převezli. A táhnout s sebou proscuitto, parmazán, gorgonzolu, pecorino, sušená rajčata či uzeného lososa?
4. Jednu situaci, kdy nechceme podávat proscuitto, parmazán, gorgonzolu, pecorino, sušená rajčata či uzeného lososa, můžeme nastolit sami. A to, když hodláme předložit silvestrovské chuťovky ve stylu retro. To je ono! A ještě je čas všechno rozmyslet a nachystat.

Silvestrovské pohoštění: Obložené mísy a talíře na celý večer nestačí

Obložené mísy a talíře s různými nářezy, saláty, paštikami, sekanou, zeleninou či ovocem jsou vhodné. Ale spíš k večeři při before party (všude ve světě je běžné sejít se u někoho doma a něco „zkřoupnout“ a popít, než se společnost vydá do víru tance a veselí), a nebo naopak při domácí závěrečné after party. Je příjemné pokračovat ve večírku, když víme, že v lednici čeká už připravený talíř s dobrotami.

Udržovat po celý dlouhý večer nářezovou mísu v dobrém stavu – co do vzhledu, plnosti a kvality – je pro hostitele náročné. A v rozpoutaném veselí ne moc pohodlné.

Silvestrovské pohoštění: Obložené chlebíčky jsou prima, ale…

… také je nemůžeme nabízet celý večer. Jsou syté, takže slouží k utišení malého hladu. Dáme je na stůl zkraje večera, třeba hned co se hosté vrátí z podvečerní vycházky. Budou vyhládlí a do chlebíčků se zakousnou s opravdovou chutí. Musíme proto počítat alespoň se šesti kusy na osobu (aj, jak nám v tuto chvíli přijdou vhod někdejší normy studené kuchyně, viz chlebíčky podle bývalých norem, podle kterých snadno předem spočítáme, kolik surovin bude na chlebíčky třeba…)

Alkohol je třeba zajídat

Takže hosté už mají v sobě pevnější základ, aby jejich organismus vydržel celovečerní nápor alkoholu. Ten je však třeba „zajídat“.

A tato potřeba dala vzniknout nejmenšímu formátu studeného občerstvení. Ať se jim říká kanapky, miňonky, koktejlové chlebíčky, a nebo ještě i jinak, v řeči obecné to jsou prostě jednohubky.

Dědictví Mistra Viléma Vrabce

Ne, Vilém Vrabec, nestor české studené kuchyně, zcela jistě nevymyslel ty „nejhezčí výrobky studené kuchyně,“ jak sám drobným zákuskům „k čaji i k vínu“ říkal. Ale byl jejich velkým propagátorem a autorem bezpočtu variant.

Jako podklady pro jednosoustové zákusky Mistr Vrabec doporučoval: košíčky a lodičky z křehkého těsta (viz obrázek), paštičky z lístkujících těst, krajíčky z bílé veky a krajíčky černého a konzumního chleba, plátky knäckebrotu, medailonky vykrojené z krajíců. Až na poslední způsob, který je velmi neekonomický, se na vhodných podkladových „materiálech“ nic nezměnilo.

Změnil se ovšem vztah mnoha konzumentů k majonéze, kterou Mistr Vrabec s oblibou používal.
(Mám svou teorii, proč generace <35 let nemá majonézu moc v oblibě, ale tím bych teď zbytečně zdržovala, třeba někdy příště.)
Naštěstí jsou v současné době k dispozici suroviny, jimiž lze majonézu nahradit.

Silvestrovské pohoštění: Plánování zabrání nedostatku i přebytku

Víme, kolik bude třeba udělat obložených chlebíčků. Ale kolik drobných zákusků? I když budou na stole i nějaké preclíky či slané tyčky, za celý večer si host rád vezme pikantní zákusek deset až dvacetkrát. Ale i víc, zejména je-li mu od osmnácti do pětadvaceti.

Hned v úvodu jsme si řekli, že budeme vyrábět cenově přijatelné chuťovky pro mnoho hostí. Pečení košíčků a paštiček tedy necháme na méně hektickou příležitost. Postačí nám rohlíky a chleba.

Počítáme:

• z jednoho rohlíku nařežeme 12 – 14 plátků;
• z krajíce chleba jsou čtyři kanapky na dvě ukousnutí nebo osm jednohubek. Chleba je lepší koupit krájený, a nebo doma krájet strojkem, aby byly plátky tenké a stejně vysoké;
• z plátku toustového chleba jsou dvě kanapky nebo čtyři jednohubky.

Pro lepší představu jsem vyfotila množství chuťovek ze tří rohlíků. Třebaže jsou rozloženy na klubovém talíři, už od pohledu je patrné, že to není žádné ohromující množství.

• Díváte se na ty nevzhledné rohlíky s okurkou a říkáte si, „No ta to pěkně odflákla. Tohle že jsou nějaké ukázkové jednohubky?“ Jsou. Jsou to ty nejlepší jednohubky, jaké jsme kdy poznala a žádný silvestr si bez nich nedokážu představit. Do domácnosti mých rodičů se prý dostaly kolem roku 1965. Přinesla je žena strýce Miloslava, a už zůstaly. Tak když je o nich řeč, hned si je uděláme.

Silvestrovské pohoštění: Bezkonkurenční česnekové jednohubky

Na přibližně 35 kusů jednohubek s česnekovou pomazánkou jsou třeba: 3 standardní rohlíky, 80 g másla nebo Zlaté Hané, 4 – 6 stroužků česneku, 1/4 lžičky mletého pepře, 1/4 lžičky soli, 1 cibule, 3 středně velké kyselé okurky.

Máslo se solí a pepřem vyšlehám do pěny. Přimíchám rozetřený, prolisovaný nebo nastrouhaný česnek. Ochutnám. Česneková pomazánka na jednohubky by měla být ostrá po česneku a pepři, přiměřeně slaná. Natřu na plátky rohlíku a doplním kouskem cibule a plátkem kyselé okurky. Nic víc. Opravdu nic víc.

To je devíza těchto jednohubek. Kdo je zná, sahá po nich jako po prvních, dokud jsou. Jejich chuť je přesně to, co se k silvestru hodí. Výrobní cena? Zanedbatelná.

Do soupisu nezbytností si tedy zapíšeme paličku česneku.

Sardelové řezy: Labužnický krok zpátky

Na seznam klasických silvestrovských surovin zapisuji také sardelové řezy. A milovníci retro stravování dělají za položkou vykřičník. Sardelové řezy (a také i kapary) kupuji v druhé půlce roku kdekoliv, protože to není běžný sortiment venkovských sámošek. Pošetřím je na silvestra. A tím trochu rozprostřu náklady do víc měsíců.

Ostré sardelové řezy a sardelová očka. Tak bez těch by se v takových „šedesátkách“ žádný silvestr neobešel. Na sardelové řezy a očka se nějak zapomnělo. Nebo jim současná doba nepřeje. Mám namátkovým průzkumem potvrzený dojem, že se současná mladá generace se dělí na dvě skupiny:

1. Jedné se při slově ančovičky (protože sardele a ančovičky jedno jsou) vybaví Michalangelo z týmu TMNT (oranžová páska, nunčaky), který měl rád pizzu s ančovičkami. 
2. Mladší skupina zná ančovičky už jenom jako volitelnou oblohu na pizzu.

Než sardelová očka, je ekonomičtější koupit sardelové řezy. Oček bývá v krabičce obvykle tucet. Jsou sice velká, ale překrajovat je, aby se dostalo na víc lidí, to je takové divné, to lze leda v rodině. Sardelové řezy jsou tenčí, při stejné gramáži je víc kusů.

Očka z nich vyrobíme snadno – stočením řezu kolem kapary. Kdo si na jaře naložil pampelišková poupata, nadešel čas je otevřít. Ne, vůbec to nechutná jako kapary, to se jen tak píše v magazínech. Ale kolem poupěte obtočená sardelka na řezu pečiva s máslem, tak to je skutečně pikantní sousto. (Tenký krajíček tmavého chleba namažu máslem a domácí hořčicí. Položím cibulové kroužky, vprostřed očko sardelky s kaparou a pak rozříznu na čtyři jednohubky. Nevypadá to nijak vznešeně, ale ta chuť!)

Když krabičku ančoviček rozšlehám metlami (ale ne mixerem) se 100 g másla (nebo máslového tuku) a šťávou z půlky citronu, dostane se pomazánka, která je samostatnou složkou pro jiné jednohubky. Opět ji dávám na tmavý chleba, hodí se lépe než bílé pečivo. Dozdobím cibulí, kaparou nebo kouskem feferonky. Prosté, ale moc, moc dobré.

Silvestrovské pohoštění: Plněná vejce jsou totálně out?

Nevím jak si to plněná vejce zasloužila, ale posledních pár let o nich slýchám jen to, že jsou nudná, staromódní, bez nápadu. Takže vlastně na mejdan v retro stylu ideální.

Mistr Vrabec je měl v oblibě. A podívejte se na první obrázek, jak je servíroval – v pergamenovém košíčku na cukroví. Chytré, úhledné, praktické. Tím byl vlastně nevědomým průkopníkem současného stylu finger food.

Z přepůlených vařených vajec vyberu žloutky. Rozetřu je s několika sardelkami a troškou oleje ze sardelek. Vrátím do bílků. Nebo žloutky jen spojím s máslem a trochou hořčice, vrátím do bílku a na vrch dám kousek řezu sardelky. Variant je bezpočet. (Hledím, aby bylo plněných půlek vajec minimálně tolik, kolik bude hostí, aby každý alespoň „oblízl“. K plněným vejcím jsou vhodné banketky, a nebo aspoň malé krajíčky suchého pečiva).

Silvestrovské pohoštění: Dvojctihodné kanapky

Jestliže připravuji kanapky, malé chlebíčky na dvě sousta, snažím se, aby ta sousta byla byla chuťově odlišná.

1. Na prvním obrázku: Tavený sýr s pálivou paprikou, druhé sousto jemná šunka a řez vajíčka. Maso chutná lépe, když je poskládáno „kypře“, nikoliv jen položeno na pečivo. Plátek rozříznu na tři dlouhé proužky, které spirálovitě stočím. Když řežu vejce na osminky, dostanu víc kousků. Plátků udělám jen šest, a to ještě nestejně hodnotných.
2. Housenka na druhém snímku jsou řezy moravské klobásy, okurky a cibule na střídačku zapíchnuté do podkladu z tvarohu vyšlehaného se smetanou. Chlebu je třeba „zatřít póry“ změklým máslem.
3. Třetí typ kanapky: řez bagety pomazaný máslem. Na jenom konci šunka s okurkou, na druhém drcená treska, cibule a kapka majonézy. Plátek šunky přeříznu na šířku, vprostřed nakrojím a stočím do kornoutku.
4. Na čtvrté se střídá drcená treska, šunka a tvarohový krém. Plátek šunky přepůlím, naříznu a stočím do „kalhotek“.

Teď k té drcené tresce…

Nikdo přece netvrdí, že to je losos

Další retro silvestrovskou surovinou je drcená treska. V retro dobách se s oblibou kombinovala s majonézou. Neříkám, je to chutné, ale na současné požadavky dosti tučné. Žervé, mascarpone, philadelphia, a nebo obyčejný český tvaroh rozdělaný zakysanou smetanou nebo i pomazánkové máslo s drcenou treskou také dobře ladí.

• Ostatně, ona celkově není drcená treska v současné době na výsluní zájmu. Jak na ni přijde řeč, hned se najde nějaký„chytrolín“, který poučí o notoricky známé věci (která je i uvedena na etiketě), že se nejedná o lososa, ale „jen“ o přibarvenou tresku, což je tedy „fuj a hegeš“ a on si raději koupí pravého uzeného lososa. Drcená treska mi připadá nefuj. Prostě to je typ tradičního výrobku. Dělá se to a konzumuje po celém světě.
  Asi tak: Kdo chce pravého lososa, ať si ho koupí. Ale rozpitá bujará silvestrovská společnost nebude diskutovat o nutriční hodnotě předkládaných chuťovek. Takže jednou, dvakrát do roka tento výrobek koupím. Nikdo snad drcenou tresku nejí přímo, ale používá ji jen jako pochutinu.

Pomazánka připravená z tvarohu, zakysané smetany a drcené tresky (množství podle potřeby a chuti), doplněná kouskem cibule a kouskem naložené zeleniny (okurka, kapie, paprika a podobně), bude zajímavým chuťovým osvěžením. „Hravé“ povahy ji na plátky bílého pečiva mohou nanášet třeba cukrářským sáčkem.

Hlavně pomazánku „nepřeplácat“

Ono když už jsme otevřeli balíček tvarohu a kelímek smetany, nemusíme suroviny zpracovat jen na jeden způsob. Jen doporučuji držet se při volbě ingrediencí zpátky a v každé variantě dát velkorysý prostor jen jedné chuťové složce. Rozmíchaný tvaroh lze dochutit:

• ostrou paprikou,
• křenem nebo krenexem,
• půlkou plechovky sardinek,
• ostrým uleželým sýrem.

Pečivo pod tvarohové pomazánky je třeba lehce „impregnovat“ máslem. Jinak do něj vsakuje tekutina z tvarohu a chuťovka se může za pár hodin v teplém pokoji změnit na nechuťovku.

• Paprikovou pomazánku doplním kouskem cibule a kolečkem klobásy,
• ke křenovému tvarohu se hodí šunka nebo tence krájené uzené maso,
• na sardinkový tvaroh položím cibuli a malý kousek zbylých sardinek (sardinky nejsou totéž, co sardele).
• Tvarohu se sýrem svědčí půlka vlašského ořechu

Technická připomínka: Když připravujeme pomazánku z tvarohu, který je hrudkovitý (to není na škodu, právě naopak) a nemáme k dispozici mixer, stačí jej protřít přes kovové sítko. Tak jak se to dělalo v době předmixérové.

Něco pro „býložravce“

Kromě česnekových a sýrových jednohubek se zatím všemi typy chuťovek nějak „mihlo“ maso nebo ryba. Tak ještě něco pro ty, kteří maso nemohou nebo nechtějí, ať už to je z jakýchkoliv důvodů.

Jedním z tipů je plněná zelenina. Mistr Vrabec rád plnil soudečky z okurek – z čerstvých nebo i kyselých. Na rozdíl od něho máme tu výhodu, že si klidně i v prosinci můžeme koupit čerstvé paprikové lusky. Stačí naplnit je nádivkou, která v chladu ztuhne, ostrým nožem nakrájet na plátky – a je to. Vlastně není. Doporučuji řezy plněné zeleniny podložit krajíčkem pečiva. Líp se to potom bere do ruky, náplň nevypadne.

Na obrázku je paprika plněná francouzským salátem a paprika plněná hustší tvarohovou pomazánkou. Tip stačil, že? Čím papriku naplnit, to už napadne každého podle stavu zásob a okamžité invence.

A ještě něco máme ve sklepě pro vegetariány: česnekovou pomazánku z cukety. Brzy zvečera, dokud jsou všichni – včetně hostitele – fit, je vhodné udělat topinky. (Tip: kdybychom dělali k večeři v retro stylu tatarský biftek, cuketovou pomazánku nabídneme právě vegetariánům a těm, kteří tatarák nejedí.) V běhu večera se už asi nikomu nebude chtít topinky opékat, a to nevadí – na bílém pečivu chutná cuketová pomazánka také skvěle.

• Cuketová pomazánka, to jsou už ovšem osmdesátky.

Silvestrovské pohoštění: Zkuste tyto výrobky studené kuchyně podle receptů Makové Panenky

• Originál vlašský salát, pochoutkový salát, pařížský salát. Původní receptury podle ČSN
• Bramborový salát bez majonézy: Vídeňský, recepty Mistra Vrabce, podle norem
• Pomazánky podle bývalých norem: Na chlebíčky, jednohubky i domácí pečivo
• Chlebíčky podle někdejších norem: šunkový, s vajíčkem i s francouzským salátem
• Chlebíčky s pomazánkou: Jednoduché, nápadité, rychlé, levné, zdravé – a v retro stylu
• Obložené chlebíčky podle norem studené kuchyně: Tentokrát recepty pro milovníky sýrů a „vegetáře“
• Pravé šunkové závitky v aspiku podle normy
• Pravý feferonkový salát a sýrové smaženky: Původní chuti podle původních ČSN
• Vajíčkový salát: od babičky, podle normy, od Mistra Vrabce a nebo netradičně?
• Aspikový dort
• Preclíky, slané tyčky, krekry: Recepty na tradiční i méně známé slané pečivo

Foto: Všechny fotky k článku (receptar). 

Zdroj: S využitím: Vilém Vrabec, Moderní studená kuchyně, Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1968

https://makova-panenka.cz/recepty/silvestrovske-pohosteni-jednohubky-kanapky-a-minonky-chutovky-v-retro-stylu/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2017/12/silvestrovske-pohosteni-recepty.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2017/12/silvestrovske-pohosteni-recepty-150x150.jpg2020-12-30T09:03:42+01:00receptarDomácí pomazánky, paštikyRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAčesneková pomazánka na jednohubky,česnekové jednohubky,co na silvestra,drcená treska,fingers občerstvení,fungers food,jak připravit silvestra,jak udělat kanapky,jednohubky,jednohubky a chuťovky fotogalerie,kanapky,kanapky a jednohubky a chlebíčky,kanapky a jednohubky a chlebíčky recepty,kanapky recepty,kanapky s taveným sýrem,kanapky s tvarohovou pomazánkou,kanapky se šunkou,koktejlové chlebíčky,miňonky,nejlepší jednohubky,nejlepší recepty na plněná vejce,obložené mísy,Obložené mísy a talíře,obložené talíře,plněná paprika,plněná vejce,plněná zelenina,pohoštění na silvestra,pomazánky na jednohubky,Připravit jednohubky,recepty na silvestrovské pohoštěni,recepty na slané pohoštění,recepty viléma vrabce,retro jednohubky,retro občerstvení na silvestra,rychlé pohoštění pro návštěvu,silvestrovské jednohubky,silvestrovské pohoštění,silvestrovské pohoštění recepty,silvestrovské pomazánky,slané pohoštění,studená kuchyně recepty,studené nářezové mísy,studené obložené mísy inspirace,sušená rajčataSilvestrovské pohoštění: Jednohubky, kanapky, miňonky, chuťovky – recepty a tipy. • Jak pohostit „hromadu“ hostů a neutratit majlant. • Krok zpátky od „nudných“ módních trendů. • Jednohubky – návrat ke kořenům. • Jednoduché bývá nejlepší. • Když chystáme občerstvení na horách nebo na chalupě. • Suma sumárum: silvestrovský mejdan v retro stylu! • Připravit silvestrovské pohoštění není nic...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA