Nárok na PPM při přechodu ze zaměstnaneckého poměru na OSVČ

Dobrý den,

V současné době se s partnerem pokoušíme o miminko, těhotná zatím nejsem. Jsem zaměstnána na hlavní pracovní poměr od 1. 1. 2009 a zaměstnání doposud trvá (zaměstnavatel za mne odvádí pojistné).

Dále si od 20. 3. 2013 přivydělávám jako OSVČ na vedlejší činnost, z této činnosti si nemocenské pojištění neplatím (platím pouze zálohy vycházející z předchozího zdaňovacího období, cca 1.100,- Kč měsíčně).

Můj dotaz zní, jak by to bylo s nárokem na peněžitou podporu v mateřství v případě, že bych odešla ze zaměstnání a stala se OSVČ na hlavní činnost.

Měla bych nárok na PPM v případě, že s přechodem z vedlejší na hlavní činnost OSVČ bych si začala platit nemocenské pojištění a tento přechod by plynule navázal na ukončený zaměstnanecký poměr?

Děkuji za odpověď

S pozdravem

Dotaz poslal/a: Jana M., 22.06.2017 14:43
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 23.06.2017 15:01 napsal/a:

Dobrý den,

Nárok na PPM máte při splnění podmínek. Mezi tyto podmínky patří především to, že v době zahájení PPM (6 – 8 týdnů před plánovaným termínem porodu), jste zaměstnána (nemocenské pojištění za vás platí zaměstnavatel). Nebo, že podnikáte jako OSVČ, a platíte si dobrovolné nemocenské pojištění. Nebo případně ještě, že jste v ochranné lhůtě, která je až 180 dní od skončení poslední pojištěné činnosti (zaměstnání/podnikání).

Další podmínkou je to, že v době zahájení PPM máte v posledních dvou letech účast na nemocenském pojištění, v délce nejméně 270 kalendářních dní. U OSVČ je pak ještě další podmínka, že nejméně 180 dní účasti na nemocenském pojištění, musí být v posledním roce.

U vás tedy, pokud byste ukončila zaměstnání, a zahájila výkon OSVČ jako hlavní činnost, a začala si platit nemocenské pojištění, musela byste si jej před zahájením PPM platit alespoň 180 dní. Z výkonu OSVČ nemusí být splněna celá doba 270 dní – do té se vám může započítat i předchozí zaměstnání. Ale těch 180 dní placení nemocenského pojištění jako OSVČ, splnit musíte.

Také byste měla počítat s tím, že jako OSVČ budete mít s největší pravděpodobností podstatně menší PPM, než na jakou byste měla případně nárok jako zaměstnanec. Minimální nemocenské pojištění je aktuálně 115 Kč, což pak odpovídá výši PPM 3480 Kč měsíčně. Což opravdu není mnoho.

Můžete si případně platit i vyšší nemocenské pojištění – jste ale limitována tím, jaký máte vyměřovací základ pro sociální pojištění (tedy tím jak vysoké příjmy udáváte v přehledu o příjmech).

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Mateřská a rodičovská:

Rodičovský příspěvek a neschopenka (rizikové těhotenství)

-

Dobrý den, Můj dotaz zní, zda je možné pobírat rodičovský příspěvek (na první dítě) a zároveň být na neschopence s rizikovým těhotenstvím? Rodičovská dovolená skončí 6/6/2024. Předem děkuji za odpověď.

Zobrazit odpověď

Výživné na těhotnou studentku VŠ (s otcem dítěte nežije)

-

Dobrý den, chtěla bych vědět jak je to v případě vyživovací povinnosti vůči těhotné studentce. Dcera čeká miminko je ve 4 ročníku na VŠ, s otcem dítěte nežije. Dokud bude potřebovat, bude bydlet u nás. Má otec dítěte vyživovací povinnost k naší dceři nebo je vyživovací povinnost na nás, rodičích?

Zobrazit odpověď

Druhé těhotenství – mám na něco nárok?

-

Dobrý den, mám dítě (3 roky) v září 2024 by mělo nastoupit do MŠ, rodičovský příspěvek pobírám do října 2024. Můj dotaz zní… plánujeme druhé dítě, ale před prvním porodem jsem měla práci na dobu určitou (rok). Na mateřskou jsem nastoupila v únoru 2021 a tentýž měsíc mi skončila smlouva u zaměstnavatele, takže je mi […]

Zobrazit odpověď

Výpočet mateřské – neschopenka nebo neplacené volno?

-

Dobrý den, Zajímalo by mě co je lepší a jaký to má vliv na druhou mateřskou. První dítě narozené 6/2021, rodičovská dovolená do 6/2024 a rodičovský příspěvek až do 12/2024. Druhé dítě termín porodu 11/2024. Co je lepší jít na neschopenku od 6/2024 – 10/2024 nebo si vzít na tu dobu neplacené volno? A má […]

Zobrazit odpověď