OSVČ, rizikové těhotenství, spolupracující osoba

Dobrý den,

Máte pravdu v tom, že pokud si jako OSVČ neplatíte nemocenské pojištění, pak by vám aktuálně nevznikal nárok ani na nemocenské dávky, ani na peněžitou pomoc v mateřství.

Pokud byste nyní zahájila pracovní neschopnost, pak sice nebudete dostávat nemocenské dávky, ale na základě neschopenky byste pak nemusela platit zálohy na zdravotní pojištění. Za ty měsíce, kdy jste v pracovní neschopnosti, nemusíte platit zálohy – pouze ale, pokud se jedná o celý měsíc. Pokud by to bylo jen část měsíce, pak zálohy normálně platíte. Skutečnost, že jste byla po celý měsíc v pracovní neschopnosti, pak musíte doložit u své zdravotní pojišťovny.

U sociálního pojištění je to ale trochu jiné – tam nemusíte platit zálohy za ty měsíce, kdy jste měla po celý měsíc nárok na výplatu nemocenských dávek nebo třeba peněžité pomoci v mateřství. Tady tedy nestačí jen samotná neschopenka, ale je potřeba abyste dostávala nemocenské dávky.

Pokud byste chtěla mít nárok na nemocenské dávky i jako OSVČ, pak byste si musela začít platit nemocenské pojištění a to nejméně po dobu 3 měsíců – viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 24:

§ 24 Podmínkou nároku na nemocenské z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je dále účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo dni, od něhož je nařízena karanténa. Ustanovení věty první platí přiměřeně pro zahraničního zaměstnance.

V případě, že by vám pak vznikl nárok na nemocenské dávky, pak platí, že po dobu, kdy byste je pobírala, byste nemohla osobně vykonávat SVČ. Musela byste tedy podnikání přerušit, nebo to řešit právě třeba přes spolupracující osob. Nebo pokud byste měla zaměstnance, kteří by vykonávali činnost, pak je to také možné – viz paragraf 16:

§ 16 Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou

a) vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost,

Pokud byste si nyní začala platit nemocenské pojištění, pak ale nemůžete počítat s tím, že by vaše nemocenské dávky byly nějaké „extra“ vysoké. Udáváte příjem 370 000 Kč a 60% paušál. V tom případě by daňový základ vycházel na 148 000 Kč, vyměřovací základ pak na 74000 Kč, což je méně než minimální vyměřovací základ, vycházelo by se tedy z něj. V takovém případě je maximální možná měsíční platba nemocenského pojištění ve výši 163 Kč.

Při takto „vysoké“ platbě nemocenského pojištění byste pak nemocenské dávky měla ve výši 127 Kč na jeden kalendářní den. První měsíc pracovní neschopnosti byste nemocenské dávky dostávala až od 15 dne, za 1 – 14 den nemocenské nedostáváte. Za první měsíc, by to bylo 2032 Kč, za druhý a další pak 3810 Kč.

S možností volby rodičovského příspěvku, pokud byste si začala platit nemocenské pojištění je to složitější. Nestačí jen samotná účast na nemocenském pojištění – musíte splňovat stejné podmínky, jako pro nárok na PPM – tedy minimální doba účasti na nemocenském pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní za poslední dva roky. A u OSVČ pak ještě 180 dní za poslední rok – pak je možné určit vyměřovací základ pro PPM, od kterého se odvíjí volba rodičovského příspěvku.

Je ale pravděpodobné že by vám asi zahájení čerpání rodičovského příspěvku mohlo spadat již do roku 2018. Od 1. 1. 2018 se budou trochu měnit podmínky. Zatímco nyní byste měla „nárok“ jen na rodičovský příspěvek na 4 roky, nově si budete moci zvolit rodičovský příspěvek až do 7600 Kč měsíčně, i když si nebudete platit nemocenské pojištění.

Co se týká případného pozastavení činnosti a evidence na ÚP, pak to samozřejmě je možné, jen opět musíte počítat, že vaše případná podpora v nezaměstnanosti by byla opravdu jen minimální. Je ale pravda, že byste nemusela platit zálohy na pojištění.