Nárok na PPM při narození druhého dítěte

Dobrý den,

Pro nárok na PPM (peněžitá pomoc v mateřství), musí být splněny základní podmínky (a je v zásadě jedno jestli se jedná o první nebo druhé nebo další dítě). Mezi hlavní podmínky patří především to, že v době zahájení PPM (zpravidla 6 – 8 týdnů před porodem), jste zaměstnána (účastníkem nemocenského pojištění). Druhou důležitou podmínkou je pak to, že v době zahájení PPM splňujete podmínku minimální doby účasti na nemocenském pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech.

V případě, že máte pracovní poměr na dobu neurčitou, pak byste měla mít nárok na PPM i u druhého dítěte. A to i přes to, že jste nyní byla na rodičovské dovolené a následně pak budete v pracovní neschopnosti.

Do doby účasti na nemocenském pojištění se v zásadě zahrnuje celá doba od zahájení pracovního poměru do jeho skončení. Zahrnují se tam všechny kalendářní dny, včetně víkendů, státních svátků, doby, kdy čerpáte řádnou dovolenou, mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou.

Tím pádem byste měla splňovat obě hlavní podmínky – jak to, že v době zahájení PPM na druhé dítě budete stále zaměstnána (a tedy i účastníkem nemocenského pojištění), a současně i podmínku minimální doby účasti na nemocenském pojištění.

Co se pak týká výše PPM na druhé dítě, tak zde by se podle všeho mělo vycházet z příjmů, které jste měla před narozením prvního dítěte. Jedná se o to, že výše PPM se odvíjí od toho, jaký je stanoven vyměřovací základ. Ten se obvykle odvíjí od příjmů za posledních 12 měsíců. Pokud ale v tomto období nemáte žádné příjmy, z nichž by se dal určit vyměřovací základ – což je i váš případ, protože ani nemocenské dávky, ani rodičovský příspěvek ani předchozí PPM se z tohoto pohledu nedají považovat za „příjem“ – pak se postupuje dále do minulosti – viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18:

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.